Prsten pana Nibelunga

7. dubna 2017 v 15:11 | Lucka |  Deníček
Zdravím, zlatíčka. :)

Tenhle týden mám trošku rozlítaný a nestíhám na blog přidávat, ale určitě to po víkendu napravím. Třeba včera jsem byla s kamarádkami na divadelním vystoupení Prsten pana Nibelunga, o jehož průběh se s Vámi chci dnes podělit.

Výsledek obrázku pro prsten pana nibelunga
(Zdroj fotografií: divadlo Semafor)

Oficiální popis:
Vážení diváci,
předpokládejme, že ve 13. století, kdy vznikl onen germánský rytířský epos, nebyl nikdo z vás ještě na světě. A tak není vaší povinností znát všechno o životě a činech Nibelungů. Nejspíš jste už o nich něco slyšeli či četli, ale hlubší znalosti o těchto starých Germánech jste vlastně ani nepostrádali. Nicméně nebude na škodu, když vám tu některé skutečnosti, kterých se dotýká náš muzikál, přiblížíme.

ÓDIN byl hlavní bůh eposu o Nibelunzích. Byl bohem smrti a války, ale i bohem básníků. Měl jen jedno oko - to druhé vyměnil za moudrost. Obýval VALHALLU, síň v pevnosti Gladsheim.

BRUNHILDE, islandská princezna, byla jeho dcera.

VALKÝRY byly krásné leč militantní dívky, jejichž povinností bylo uvádět padlé válečníky do Valhally a příležitostně se starat o jejich rozptýlení.

A byl tu taky SIEGFRIED, hrdina obdařený darem neviditelnosti a nezranitelnosti, kterou mu poskytla krev zabitého draka. Měl jen tu smůlu, že když se čvachtal v té krvi, přilípl se mu na záda lístek, který spadl ze stromu, a to bylo jediné místo, krví neomyté. Tam byl zranitelný, a na to posléze i dojel.

V létech 1851-1874 složil RICHARD WAGNER, jemuž byl sponzorem sám Ludvík II. Bavorský, cyklus čtyř oper, nazvaný Prsten Nibelungův: Valkýra, Siegfried, Zlato Rýna a Soumrak bohů. Je autorem nejen hudby, ale i libret. V Bayreuthu se od roku 1876 koná festival, na němž jsou tyto opery uváděny. Pro tento festival bylo zde postaveno divadlo. Pověst festivalu poskvrnil svou přítomností jistý A. Hitler, ale Wagnerův genius tohoto muže naštěstí převálcoval, a tak festival se těší zájmu milovníků oper dodnes.

Představení mýma očima:
V Semaforu jsem byla poprvé, jedná se o maličké, ale moc hezké a příjemné divadlo. Abych řekla pravdu, moc jsem si představení užila. Když to tak vezmu, od prvního momentu, kdy se na jevišti objevili herci, až do konečného zatažení opony jsme se jen smáli. Je to moc povedená muzikálová komedie, která staví na rytmické, snadno zapamatovatelné hudbě s jednoduchými, ale vtipnými texty. Úplně upřímně se přiznám, že jsem to zcela nepochopila, děj pro mě byl trochu zmatený a konečné vyústění neúplné, ale za to možná může moje umělecká natvrdlost, napříč tomu jsem odcházela s blaženým pocitem příjemného kulturního zážitku, na který jsem se těšila. :) Jitka Molavcová a Jiří Suchý v hlavních rolích byli pomyslná třešnička na dortu, i bez nich by to bylo vtipné, ale oni jakožto představitelé manželského páru, kdy žena má hlavní slovo a muž jen poslušně plní úkoly, byli naprosto boží.

Já bych tedy toto představení rozhodně doporučila všem, kteří se chtějí v divadle zasmát. :) Chodíte do divadla? Jaký druh divadelních her se vám líbí nejvíce?

Vaše Lucka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 newsfromnature newsfromnature | E-mail | 7. dubna 2017 v 19:18 | Reagovat

Tak se mi zdá, že budu muset do divadla zase někdy vyrazit!

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 16:36 | Reagovat

[1]: To určitě zkus, já jsem vážně mile potěšená, za poslední dobu jsem chytla samé hezké představení. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama